🇨🇿
Tabula Rasa je skleněná plastika, která propojuje umění, design a současný vědecký výzkum. Vznikla na Českém vysokém učení technickém v Praze jako výsledek dlouhodobé mezioborové spolupráce v rámci projektu CAAS (CZ.02.1.01/0.0/0.0/16-019/0000778). Projekt CAAS byl pětiletým výzkumným programem, realizovaným do roku 2023, jehož cílem bylo systematicky propojovat technické, přírodovědné a umělecké obory. Do projektu se zapojilo šest fakult ČVUT a Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského, přičemž koordinaci zajišťovala Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská. Projekt byl z 95 % financován Evropskou unií prostřednictvím Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání. Realizace plastiky zároveň navazovala na grantový program SCIART, podporující vznik uměleckých děl reagujících na vědecká témata.
Socha je vytvořena z jediné kompozitní skleněné desky, složené z více vzájemně slepených vrstev skla. Do jejích pohledových částí je integrován interferenční vzor, který pracuje se světlem, průhledností a odrazem. Skládáním těchto struktur vzniká specifický optický jev: obraz okolního prostoru se chová jako zrcadlo, které však není stabilní. Při pohybu kolem plastiky se odraz rozpadá, deformuje a znovu skládá. Prostor, objekt i divák se tak vzájemně propojují a získávají nový kontext.
Plastika nefunguje jako uzavřený objekt, ale jako vizuální rozhraní reagující na své okolí. Pohyb lidí, proměny světla, architektura i čas se stávají součástí díla. Divák zde není pouze pozorovatelem, ale aktivním účastníkem: svým pohybem přímo ovlivňuje to, co vidí. Každá zkušenost s dílem je tak mírně odlišná a neopakovatelná.
Součástí instalace je světelný prstenec zapuštěný do bezprostředního okolí plastiky. Jeho tvar a pohyb světla odkazují k principům částicové fyziky a k představě energie proudící v uzavřeném systému. Světlo zde nefunguje jako informace, ale jako rytmus a vizuální událost, která dotváří charakter místa.
Autory díla jsou prof. Ak. Soch. Marian Karel a Doc. MgA. Josef Šafařík, Ph.D, kteří se podíleli na koncepci, podobě i prostorovém ukotvení plastiky. Tabula Rasa není ilustrací vědy ani technickým exponátem. Je otevřeným polem vnímání – místem, kde se realita, odraz a pohyb na okamžik setkávají a kde se běžné okolí proměňuje v jinou zkušenost.
🇬🇧
Tabula Rasa is a glass sculpture that brings together art, design, and contemporary scientific research. It was created at the Czech Technical University in Prague as the result of long-term interdisciplinary collaboration within the CAAS project (CZ.02.1.01/0.0/0.0/16-019/0000778). CAAS was a five-year research programme running until 2023, aimed at systematically connecting technical, natural-science, and artistic disciplines. Six faculties of CTU and the J. Heyrovský Institute of Physical Chemistry were involved in the project, with coordination provided by the Faculty of Nuclear Sciences and Physical Engineering. The project was funded at 95% by the European Union through the Operational Programme Research, Development and Education. The realization of the sculpture also built upon the SCIART grant programme, which supports artistic works responding to scientific themes.
The sculpture is made from a single composite glass panel composed of multiple bonded layers of glass. An interference pattern is integrated into its visible surfaces, working with light, transparency, and reflection. By layering these structures, a specific optical phenomenon emerges: the surrounding space appears as a mirror, yet one that is inherently unstable. As the viewer moves around the sculpture, the reflection breaks apart, deforms, and reassembles. Space, object, and viewer thus become interconnected and acquire a new context.
The sculpture does not function as a closed object but as a visual interface that responds to its surroundings. The movement of people, changes in light, architecture, and time all become part of the work. The viewer is not merely an observer but an active participant whose movement directly influences what is seen. Each encounter with the work is therefore slightly different and never fully repeatable.
An integral part of the installation is a luminous ring embedded in the immediate surroundings of the sculpture. Its form and the movement of light refer to principles of particle physics and to the idea of energy flowing within a closed system. Here, light does not operate as information, but as rhythm and a visual event that shapes the character of the place.
The authors of the work are Prof. Ak. Soch. Marian Karel and Assoc. Prof. MgA. Josef Šafařík, Ph.D., who collaborated on the concept, form, and spatial presence of the sculpture. Tabula Rasa is not an illustration of science nor a technical exhibit. It is an open field of perception—a place where reality, reflection, and movement briefly converge, and where the ordinary surroundings are transformed into a different kind of experience.
🇩🇪
Tabula rasa ist eine Glasskulptur, die Kunst, Design und zeitgenössische wissenschaftliche Forschung miteinander verbindet. Sie entstand an der Tschechischen Technischen Universität in Prag als Ergebnis einer langfristigen interdisziplinären Zusammenarbeit im Rahmen des CAAS-Projekts (CZ.02.1.01/0.0/0.0/16-019/0000778). CAAS war ein bis 2023 laufendes fünfjähriges Forschungsprogramm, dessen Ziel es war, technische, naturwissenschaftliche und künstlerische Disziplinen systematisch miteinander zu verbinden. Sechs Fakultäten der CTU und das J. Heyrovský-Institut für Physikalische Chemie waren an dem Projekt beteiligt, das von der Fakultät für Nuklearwissenschaften und Physikalische Technik koordiniert wurde. Das Projekt wurde zu 95 % von der Europäischen Union im Rahmen des Operationellen Programms Forschung, Entwicklung und Bildung finanziert. Die Realisierung der Skulptur basierte auch auf dem SCIART-Förderprogramm, das künstlerische Arbeiten zu wissenschaftlichen Themen unterstützt.
Die Skulptur besteht aus einer einzigen Verbundglasplatte, die aus mehreren miteinander verbundenen Glasschichten zusammengesetzt ist. In ihre sichtbaren Oberflächen ist ein Interferenzmuster integriert, das mit Licht, Transparenz und Reflexion arbeitet. Durch die Schichtung dieser Strukturen entsteht ein spezifisches optisches Phänomen: Der umgebende Raum erscheint wie ein Spiegel, der jedoch von Natur aus instabil ist. Wenn sich der Betrachter um die Skulptur herum bewegt, zerfällt die Reflexion, verformt sich und setzt sich neu zusammen. Raum, Objekt und Betrachter werden so miteinander verbunden und erhalten einen neuen Kontext.
Die Skulptur fungiert nicht als geschlossenes Objekt, sondern als visuelle Schnittstelle, die auf ihre Umgebung reagiert. Die Bewegung von Menschen, Veränderungen des Lichts, der Architektur und der Zeit werden Teil des Werks. Der Betrachter ist nicht nur Beobachter, sondern aktiver Teilnehmer, dessen Bewegung direkt Einfluss auf das Gesehene nimmt. Jede Begegnung mit dem Werk ist daher etwas anders und niemals vollständig wiederholbar.
Ein integraler Bestandteil der Installation ist ein leuchtender Ring, der in die unmittelbare Umgebung der Skulptur eingebettet ist. Seine Form und die Bewegung des Lichts verweisen auf Prinzipien der Teilchenphysik und auf die Idee des Energieflusses innerhalb eines geschlossenen Systems. Hier fungiert Licht nicht als Information, sondern als Rhythmus und visuelles Ereignis, das den Charakter des Ortes prägt.
Die Autoren des Werks sind Prof. Ak. Soch. Marian Karel und Assoc. Prof. MgA. Josef Šafařík, Ph.D., die gemeinsam an der Konzeption, Form und räumlichen Präsenz der Skulptur gearbeitet haben. Tabula Rasa ist weder eine Illustration der Wissenschaft noch eine technische Ausstellung. Es ist ein offenes Feld der Wahrnehmung – ein Ort, an dem Realität, Reflexion und Bewegung kurzzeitig zusammenlaufen und an dem die gewöhnliche Umgebung in eine andere Art von Erfahrung verwandelt wird.
